- Předání originálu 10 USD
- Pamětní místnost Michala Bosáka
- „Bosákova banka“ v Prešove
- Pamětní medaile
- Telefonní karta Michala Bosáka
-
Bosakova škola
-
Perokresba Bosákovy školy
- Sesterská organizace v USA
MICHAL BOSÁK - americký bankéř ze Šariše

Tato kniha vyšla u příležitosti 60 let od smrti Michala Bosáka a zachycuje životní cestu prvního amerického bankéře ze Slovenska. Michal Bosák je jeden z těch, kdo opouštějí Slovensko a odcházejí hledat štěstí do Ameriky. Do Ameriky přišel chudý, ale svou snahou, šikovností a obchodním duchem se stal vlivnou osobností. Byl čas, kdy se ke jménu Michal Bosák zároveň připojovalo - nejbohatší Slovák.
Michal Bosák se narodil 10. prosince 1869 v obci Okrúhle, která se nachází v bývalé Šarišské stolici (nyní okres Svidník) mezi městy Giraltovce a Svidník. Byl nejstarším synem Michala Bosáka a Anny rod. Tokařské. Život Michala Bosáka byl již od útlého věku vyplněn prací. Na školní vzdělání zbývalo málo času. Čtyři zimy, protože v létě musel pomáhat doma při práci, chodil Bosák do školy v Radomu, nosíce sebou tabulku, katechismus, čtenku a také polínka na zatopení. Ve škole se naučil číst, psát i počítat.
V létě roku 1886, kdy měl Michal Bosák 16 a půl roku, zatoužil po novém a tajném světě, kde se snáze vydělá peněz, po Americe. Táta a máma ho vystrojili na cestu a strýc mu strčil do kapsy jeden dolar se slovy: "Možná se ti sejde, až ti bude velká nouze." Za vesnicí mu otec ještě řekl: "Nikdy se neopi syn můj, staršímu úctu dej a Boha se drž." Do Ameriky odcházel jako většina jeho rodáků s vědomím, že se ještě vrátí.

Po třech týdnech plavby lodí přijel do Ameriky s jedním dolarem v kapse. Hned první večer v Americe mu v noclehárně v Castle Garden v New Yorku, ukradli zloději tento jediný dolar. Na štěstí, jízdenku měl do Hazletonu v Pensylvánii, kde žilo mnoho jeho rodáků. A tak bez groše, s holýma rukama začal Michal Bosák nový život ve městě Hazleton.
Jako mnozí slovenští přistěhovalci, i on začínal přebíráním a tříděním uhlí. Za tuto práci dostával 75 centů denně. Později sestoupil pod zem, do hloubky uhelného dolu, kde vydělal 90 centů denně a poté 1,25 dolaru denně.
Nebyla to však práce pro něj, hledal si jiné zaměstnání. V roce 1888 Michal Bosák už jako smenář při stavbě nové železnice vydělával 1,5 dolaru denně. Ale jeho povaha ho hnala do jiného zaměstnání.

V roce 1890 se přestěhoval do blízkého Freelandu. Zaměstnání si našel u obchodníka Michala Zemányho. Rozvážel pivo po okolí. Takto se Bosák dostával do styku skoro se všemi vystěhovalci v silné slovenské kolonii ve Freelandu. Zde potkal Zuzanu Hudákovou, se kterou se v roce 1891 oženil. Zemány si chválil Bosákovu práci, neboť byl neobyčejně talentovaný obchodník. Ale i Bosák zjistil, že zlepšený obchod Zemányho je především jeho zásluhou. Ambice být lepším a "selský rozum" mu říkaly, aby si vytvořil vlastní obchod a ne pro někoho pracoval. Uhlédl v něm plán, že se osamostatní.
S malými úsporami se pustil v roce 1893 do obchodu v Olyphantu, kde odkoupil malý bar, hospodu. Michal Bosák uměl ve své malé hospůdce vytvořit slovenské středisko, kde se setkávala celá slovenská kolonie.
Bosák vycítil, že školní vzdělání získané na lidové škole v Radomu, nestačí pro široký svět a pro velké plány, které se v jeho duši rodily. Ve volných chvílích si doplňoval své vzdělání a usilovně se učil anglicky. Brzy svou přirozenou inteligencí a pílí získal takové znalosti, že vynikal. Slovenští vystěhovalci se začali obracet na "Majka", jak ho volali, o radu a pomoc, zejména při rozličných finančních transakcích. Nechávali si u něj peníze, aby jim je ochraňoval. Chtěli, aby jim zajistil lodní lístky pro sebe a rodinné příslušníky. Takto se malá hospůdka začala měnit i na lodní agenturu.
V roce 1897 z malé hospůdky už byl velkoobchod s lihovými nápoji. Zároveň si Bosák otevřel soukromou banku, MICHAL BOSAK PRIVATE BANK a agenturu lodních společností.
Nárůst Bosákova bankovního podniku byl pozoruhodný. Ve srovnatelně krátké době se stal známou osobností. V roce 1902, tehdy měl Bosák 33 let, pomohl organizovat CITIZENS BANK a ve stejném roce FIRST NATIONAL BANK v Olyphantu.
Velmi rád vyprávěl, jak se dostal do představenstva First National Bank v Olyphantu. Když se městečko Olyphant rozrůstalo, rostl počet našich rodáků a zároveň i jejich vliv na obchodní stav banky. Bosák měl slušný vklad v bance a měl mnoho přátel, které mohl bance jako vkladatele doporučovat. Proto akcionáři banky zvolili Michala Bosáka členem představenstva. Bosák říkal:
"Co jsem já věděl o bankovním obchodu? Na první schůzi jsem téměř ničemu nerozuměl. Myslel jsem si, že se tomu nikdy nenaučím. Konečně i moje angličtina byla omezená. poslouchal a zapisoval jsem si, abych si to lépe zapamatoval. Na druhý rok jsem byl zase zvolen. věci ovládal právě tak, jako jiní členové správy. Mou žádostí teď už bylo, abych se já stal prezidentem této banky."
Brzy se stal největším účastníkem Olyphanské First National Bank a později jejím prezidentem. Své jméno proslavil tak, jak se to žádnému Slovákovi nepodařilo. V jeho době americká vláda povolovala národním bankám vydávat dolary. I First National Bank dostala toto povolení a tak podpis Michala Bosáka se dostal na americké dolary. Jako prezident této národní banky se jeho jméno objevilo na 5-, 10- a 20-dolarových bankovkách, které byly vydány 25. června 1907. Vyznamenání, které se mu dostalo podpisem na dolarech, si velmi vážil.
Časem malý Olyphant nestačil velkorysým plánem Michala Bosáka, proto se v roce 1908 přestěhoval s rodinou do blízkého Scrantonu. I zde si otevřel soukromou banku a cestovní agenturu.
V roce 1912 se odvážil na smělý plán, ve Wilkes-Barre založil státní banku Slavonic Deposit Bank. Byly to většinou peníze slovenských přistěhovalců. 1. listopadu 1915 Michal Bosák jako 46letý, založil ve Scrantone banku se stotisícovým kapitálem, která nesla název Bosak State Bank. To už byl takový rozlet, že ho bylo těžko zastavit. Bosákovy banky a podniky se rozrůstaly. Kromě zmíněných bank byl zainteresován v Miners Savings Bank v Olyphantu, Reading Liberty Bank v Readingu, American Bank and Trust Co. v Hazletonu a v dalších. American State Bank v Pittsburghu založil s 200 000 dolarovým kapitálem.
Ale Bosák nebyl jen bankéřem. Od začátku byl jedním z nejagilnějších organizátorů a podporovatelem ušlechtilých věcí. Byl dlouholetým pokladníkem a později předsedou finanční komise První slovenské katolické jednoty. Během první světové války, v květnu 1917 zorganizoval miliondolarovou sbírku "na agitaci za samostatnost Slovenska".
Bez Michala Bosáka se prakticky nekonala ani jedna ze slovenských národních akcí v Americe. Účastnil se pittsburghských jednání v květnu 1918 a jeho podpis je na známé Pittsburghské dohodě.

V roce 1920 při své první cestě na Slovensko od odchodu za moře, se zastavil také v Římě, kde ho přijal Svatý otec. Odevzdal mu dar První slovenské katolické jednoty ak němu připojil svých 500 dolarů ve zlatě. Při návštěvě rodného kraje chtěl hodně pomoci svým blízkým. V Kulatém dal na místě hospody postavit školu s podmínkou, že v Kulatém nebude více hospoda. Dal opravit římsko-katolický kostel v Prešově. Na obnovu válkou zničeného kostela ve Stropkově přispěl částkou 474.000 korun. Známá je i jeho finanční pomoc Červenému kříži. Chtěl pomoci i československému obchodu a za tímto účelem 31. srpna 1920 vznikla Americko-slovenská banka. 60procentní podíl v ní měla Bosak State Bank. Sídlo měla v Bratislavě a 12 filiálek bylo po celém Slovensku. Jedna z nich byla v Prešově. Její novou budovu Michal Bosák dal postavit v secesním stylu v roce 1923. Ještě i dnes je to jedna z nejkrásnějších budov ve městě, známá na okolí jako „Bosáková banka“.
Hodnota Bosákových podniků v té době se odhadovala až na 15 milionů dolarů. Rozvoj a rozmach Bosákových bank zastavila všeobecná hospodářská krize. Americký bankovní krach v letech 1929 – 1932 byl největším finančním krachem, jaký dějiny hospodářského života znají. Bosák dopadl jako mnozí jiní. 5. září 1931 byla Bosak State Bank ve Scrantone zavřená. Mnozí jeho nepřátelé si vylévali na něm žluč, a tak se Bosákův případ dostal před porotu soudu, kde mu byla prokázána jeho nevina.
Posledním veřejným činem Michala Bosáka byla jeho účast na audienci u prezidenta USA, Franklina D. Roosevelta. Delegaci amerických Slováků přijal prezident 3. února 1937. Předali mu třináct kusů slovenské keramiky a anglický překlad hymnické písně 'Kdo za pravdu hoří'. Za pár dní, 18. února 1937, Michal Bosák zemřel v čekárně zubního lékaře ve Scrantone. Zemřel jako 67 let. Je pohřben na hřbitově sv. Kateřiny v Moscov, Pa.
V roce 1976 u příležitosti dvousetletky USA Michala Bosáka zařadili mezi čtrnáct nejvýznamnějších Slováků v amerických dějinách.
Pokud byste nám věděli pomoci při hledání dalších informací o Michalu Bosákovi, prosíme Vás, abyste se ozvali na adresu [email protected]