SPOLOČNOSŤ MICHALA BOSÁKA

Reportáže

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Fakulta Mezinárodních vztahů
Katedra Světové ekonomiky
W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3

Závěrečná zpráva z týdenního pobytu v evropských institucích v Bruselu (3.-9.11.2007)

1. Osobní údaje:

Jméno a příjmení studenta:

Ion Ciorici

Kontaktní adresa:

Koněvova 202, Praha 3, 130 00

Telefon:

+420 776 465 2000

E-mail:

ion@minister.com

Škola:

Vysoká škola ekonomická v Praze

Obor/semestr

Evropská studia, 1. semestr, doktorandské studium

2. Příprava pobytu

2.1 Co Vás motivovalo k zúčastnění Ceny Michala Bosáka?

Získání dalších zkušeností, profesní plány, zajímavá témata soutěže, příležitost prezentovat svoje práce a možnost absolvovat pohovory s významnými členy Evropských institucí a možnost analyzovat aktuální problémy evropské rozšíření.

2.2 Jak jste získal/a informace o soutěže Ceny Michala Bosáka ?

Oficiální stránky fakulty Mezinárodních vztahu na Vysoké škole ekonomické v Praze.

2.3 V jakém jazyce probíhaly schůzky v rámci Evropských institucí ?

Čeština a Angličtina.

2.4 Popište způsob a systém jak proběhl pobyt v Bruselu:

Měli jsme velmi intenzivní rozvrh, abychom zvládli co nejvíce pohovorů a možnost prezentovat svoje práce co nejvíc členům Evropského parlamentu/ komisi nebo v rámci diplomatických misí. Od 8 hodin museli jsme byt před místem, kde budeme absolvovat pohovor/prezentace svých práce a to až do večera. Denně jsme měli od 5 až do 10 prezentace. Doporučuji jak studentům bakalářského/navazujícího magisterského programu tak i pro mladé doktorandy se zúčastnit soutěže, která každý rok, už bude organizována Společnosti Michal Bosáka i na Vysoké škole ekonomické v Praze, protože to je jedinečná šance uvidět jak fungují nejdůležitější evropské instituce, je to příležitost prezentovat svoje práce a možnost absolvovat pohovory s významnými členy Evropských institucí, je to významná příležitost se dostat na stáži do těchto institucí, možnost analyzovat nejenom aktuální problémy evropské rozšíření a též sledovat zajímavá témata dalších soutěžících. Důležitým okamžikem v rámci pobytu bylo to, že diky snahy Ing. Rudolfa Bosáka, jsem měl přímou příležitost analyzovat téma doktorské disertační práce a vlastně - šance a perspektivy vstupu Moldavska do Evropské unie s poslanci Evropského parlamentu a členy Evropského hospodářského a sociálního výboru.



V rámci pobytu, jsme měli příležitost prezentovat svoje práce na České ambasádě při EU, kde nás přijal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky při Evropské unie, PhDr. Jan KOHOUT.



Též jsme absolvovali pohovor v rámci Českého velvyslanectví v Belgii, kde nás přijal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Belgickém království PhDr. Vladimír Müller. Jelikož Společnost Michala Bosáka sídlí na Slovensku, dostali jsme možnost také absolvovat pohovory na Slovenské ambasádě v Belgickém království a na Slovenské ambasádě při EU, kde nás přijal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Slovenské republiky, Ing.Peter Sopko a respektive velvyslanec JUDr. Maroš Šefčovič, PhD.



3. Ubytování, doprava, ostatní

3.1 Typ ubytování?

Na kurierných bytech Slovenské zastoupené při EU, které se nachází vedle evropských institucí.

3.2 Jaký způsob dopravy jste použil/a k dopravě na tento pobyt:

Použili jsme služby společnosti Student Agency, která měla v nabidce akci Speciál 2, a to vlastně zpáteční jízdenku do Bruselu za 1450Kč.

4. Vlastní zkušenosti – zhodnocení pobytu

4.1 Posouzení osobního přínosu (stupnice 1 – 5, hodnocení jako ve škole) 1

Lenka Bardíková: Cesta do srdca európskych inštitúcií


Európska únia. Tieto dve slová sa v posledných rokoch čoraz väčšmi skloňujú pri každej príležitosti. Či už sa jedná o hospodárstvo, medzinárodné problémy alebo pomoc menej rozvinutým krajinám. Väčšina európskych inštitúcií je skoncentrovaných práve v Bruseli. To je to mesto, v ktorom sa rozhoduje aj o našej budúcnosti.

Ako víťazka Ceny Michala Bosáka 2007 pre stredné školy som dostala ponuku zúčastniť sa na týždňovom pobyte v metropole európskych inštitúcií. Bola to príležitosť, ktorú som si nemohla nechať ujsť. Lákala ma predstava nazrieť do fungovania EÚ, ako aj spoznať život, ktorý sa v Bruseli vedie.

Napriek skutočnosti, že tento pobyt bol len týždňový, tak na to aby som aspoň v skratke opísala, čo všetko sme videli, spoznali a zažili, tak by mi nestačila ani celá kniha. Preto vyberiem spomedzi všetkých pamiatok, zážitkov a stretnutí len pár, ktoré ma zaujali najviac.

Diverzita. To je slovo, ktoré sa mi s Bruselom spája. V jednom momente ste na starobylom námestí a hneď spoza rohu vykúka presklenená vysoká novučičká budova. To isté sa týka aj ulíc. Jedna úplne bezpečná aj o štvrtej ráno a tou druhou by som už radšej asi viackrát nešla.

Ľudia sú veľmi milí a zvyknutí na turistov. Väčšinou nebýva problém dohovoriť sa angličtinou, ale podarilo sa nám zatúlať aj do rýchloobčerstvovne, kde turistov videli asi iba na obrázku. Keďže sme ani jeden nehovorili francúzsky, jedlo sme si objednávali rukami - nohami, ale môžem skonštatovať, že nám veľmi chutilo (aj keď dodnes nemám presnú predstavu, čo som to vlastne jedla ).

Počas krátkeho pobytu v Bruseli sme mali možnosť spoznať mnohých významných ľudí. Nedá sa povedať, ktoré stretnutie ma zaujalo najviac, lebo každé bolo čímsi špecifické a výnimočné: stretnutie s p. Šándorom, ktorý nám veľmi zaujímavou formou vysvetlil, ako funguje legislatíva EÚ; s p. Atillom Agardim, ktorého prívetivosť a otvorenosť nás na pôde Európskeho parlamentu príjemne prekvapila; s p. Tomášom Kozákom, vďaka ktorému sme mali možnosť nazrieť do mašinérie, ktorá sa nazýva Európska únia; s p. europoslancom Milanom Gaľom, ktorému vďačíme za knižku aforizmov, ktorú sám napísal; s českou europoslankyňou Zuzanou Roithovou, ktorej som nesmierne vďačná za to, že nám ukázala, že aj pod náporom a nedostatkom času sa dá k veciam pristupovať zodpovedne a že ona jedna z tých, ktorí sa snažia pomáhať aj mladým za ich cestou ku vzdelanie; v neposlednej rade s p. Fabčinom, z ktorého aj v tomto rušnom meste vyžarovala rovnováha a pokoj. Týmto všetkým, ale aj ostatným, ktorí si na nás našli svoj drahocenný čas sa chcem aj touto formou poďakovať a dúfam, že vedomosti, rady a skúsenosti, ktoré nám odovzdali dobre využijeme v prospech našej krajiny (možno ako budúci europoslanci, komisári alebo iní nemenej dôležití funkcionári ).

Na záver by som len zhodnotila, že tento „výlet“ mi dal viac skúseností ako život doma za jeden rok. Keď budete mať príležitosť navštíviť Brusel, odporúčam, aby ste ju využili a na záver dobrá rada – nezabudnite si dáždnik .

Brusel 3.-9. 11. 2007

V letošním roce jsem se zúčastnila Ceny Michala Bosáka pro studenty Univerzity Karlovy v Praze. O svém vítězství jsem se dozvěděla v pondělí 21. října a už v pátek 2. lstopadu jsem na nádraží Florenc v Praze čekala na autobus Student Agency. Do Bruselu jsme dorazili v sobotu o půl šesté ráno ve složení Iva Ďoubalová (moje maličkost), Lenka Brdíková, Ion Ciorici a samozřejmě pan Bosák, náš doprovod.

První noc nám sehnal přístřeší pan Fabčín v jednom útulném bytě v ulici St. Quentin. Po rychlé snídani jsme vyrazili na průzkum města. A jeden den jsme si stihli prohlédnout královské vojenské muzeum a většinu hlavních bruselských památek: vítězný oblouk, historické centrum města s radnicí, královský palác, katedrálu Sv. Michala a samozřejmě symbol Bruselu- sošku Maneken Pis. „Čurající chlapeček“ nás poněkud zklamal, nejen svou velikostí, ale i neupraveným okolním prostředím.

V prohlídce města jsme pokračovali i další den. Po krátké návštěvě mše jsme se vydali tak trochu naslepo městem. Prohlédli jsme si mimo jiné botanickou zahradu, několik nejspíš tureckých čtvrtí a královskou katedrálu z 19. století s přilehlým hřbitovem. Drobný problém nastal v době oběda, protože jsme dlouho nemohli najít žádné stravovac zařízení. Po hodině hledání nás zachránila docela příjemná turecká restaurace. Její jedinou chybou bal personál bez znalosti angličtiny, francouzsky jsme naopak neuměli my. Obecně je komunikace s domorodci bez alespoň základní znalosti francouzštiny dost obtížná. Valoni buď anglicky neumí nebo to dobře tají. Po jídle jsme pokračovali v cestě a den jsme zakončili u Atomia. Večer jsem se s Lenkou ubytovala v kurýrním bytě při slovenském zastupitelství v Bruselu. Druhý byt ještě nebyl připravený, takže pan Bosák zůstal na St. Quentin a Ion nocoval kdesi na slovenském velvyslanectví.

Skoro celé pondělí jsme strávili na půdě evropského parlamentu. Prohlédli jsme si rozsáhlá komplex budov, vyzkoušeli počítače v infocentru a poprvé poobědvali v místní jídelně. V pět hodin odpoledne nás přijal slovenský eurokomisař Ján Figel, který si se zájmem vyslech prezentaci našich prací. Setkání proběhlo ve velmi přátelském duchu i díky velmi usměvavému asistentovi pana Figela.

Další den byl poněkud hektický. Hned ráno jsme si prohlédli dům slovenských regionů, odtamtud jsem se museli rychle přesunout zpět na slovenské zastupitelství. Tam nám o fungování Evropské unie zasvěceně povídal Dušan Šándor z výboru pro audio. Dalším bodem programu byla káva v europarlamentu a Attilou Aganim. Následoval další přesun, tentokrát za panem Patrikem Zoltványm do European Economic and Social Committee. Pro mě nejzajímavější z celého dne byla večerní vernisáž výstavy o Židech v Čechách a na Moravě pod záštiou českých europoslanců, kde jsme měli možnost krátce pohovořit s Arnoštem Lustigem. Večer se pan Bosák s Ionem mohli konečně také ubytovat na slovenském zastupitelství.

Ve velmi zběsilém tempu se odehrál čtvrtek. Stihli jsme toho opravdu hodně, jen namátkou setkání s dvěma českými europoslankyněmi (paní Hybášková a paní Roithová), slovenským europoslancem panem Galou, českým velvyslancem v Bruselu, navčtívili jsme české kulturní centrum a k Ionově velké radosti i velvyslanectví Moldávie. Mezi jednotlivými setkáními jsme se přesouvali hlavně během ale využili jsme i služeb místního taxi.

Pátek byl naším posledním dnem v Bruselu. Ještě jsme ale stihli zajet do sídla NATO a prohlédnout si vlámskou část bruselské univerzity. Tady se nás ujala Miriam, slovenská studentka studující v Bruselu díky programu Erasmus. Díky ní jsme se dostali přímo na universitní půdu a mohli jsme se podrobně vyptat na podmínky a zážitky ze studia v Belgii. Také jsme zjistili, že všechny autobusové zastávky v Bruselu jsou na znamení-došlo nám to bohužel až potom, co nám přímo před nosem ujel autobus. Po prohlídce univerzity už zbyl čas jen na nákup suvenýrů a zbalení kufrů. Odjížděli jsme v šest hodin večer.

Celkově mohu říci, že pobyt stál určitě za to. Brusel je krásné město, které je diametrálně odlišné například od Prahy. Kromě návštěvy památek jsem se mohla setkat se spoustou zajímavých a vlivných lidí a získat užitečné kontakty. Mohla jsem také na vlastní oči vidět, jak celý kolos euroinstitucí funguje a být alespoň chvíli uprostřed bruselského dění. Určitě bych se do Bruselu chtěla vrátit, ať už jako stážistka, studentka nebo přinejhorším jako turista.

Iva Ďoubalová

CV